Dnes tu máme další možnou přírodní stavební metodu, a to domy ze slámy, hlíny a dřeva. Využití slámy, jakožto stavebního materiálu, má dlouhou tradici a v našem klimatu je velmi příhodné pro svou cenu a skvělé tepelně izolační vlastnosti. Takže jdeme se podívat, co se s ní všechno dá dělat a co od takové konstrukce můžeme očekávat. Jako vždy, i zde jsou propagátoři, především velcí nadšenci, kteří na slámu nedají dopustit. Ale vždy je dobré si zachovat takový nějaký ten zdravý odstup, neboť jako všude jinde platí, že má své klady i zápory.

Vlastnosti slaměných domů.

Domy postavené ze slámy mají spoustu nesporných výhod. Jedná se o zdravé bydlení s velmi nízkou nežádoucí ekologickou stopou, dají se relativně snadno recyklovat. Sláma a hlína vytváří uvnitř domu ideální klima, nevznikají zde plísně a dům doslova dýchá a přitom má skvělé tepelně izolační vlastnosti. Dům se dá vystavět i v pasivním standardu. Zároveň ale musíme mít na paměti, že dům je živý a je nutné mu věnovat jistou péči. Hliněná omítka praská vlivem tepelných změn, sesedání a dalších vlivů. Také slaměné balíky, vyžadují určitý přístup. Především se do nich nesmí dostat vlhkost. Je proto nutné mít kvalitní střechu a všude, kde jsou rozvody vody (koupelna/kuchyň) je dobré počítat s možností nehody a mít zde podlahu ve spádu s odtokovou výlevkou. Výměna shnilého balíku není tak snadná.

Typy konstrukcí

Druhů konstrukcí stavby ze slámy je nepřeberné množství. V tomto příspěvku představím tři nejčastější, které mi přijdou nejpoužitelnější, a to konstrukce z nosné slámy, dřevěný skelet se slaměnou výplní a dřevostavba s tepelnou izolací ze slámy.

• Konstrukce z nosné slámy

Stěny domu jsou stavěné z balíků slámy kladených na sebe do vazby jako cihly. Základ tvoří dřevěný rošt založený na základových pasech či patkách. Pro pevnou vazbu balíků jsou propojeny dřevěnými kolíky, které se do balíků zatloukají palicemi. Navrch zdiva se umístí dřevěný věnec, který se se základovým roštem sváže řemeny a zkompresuje. Stěny se pak opatřují hliněnými omítkami. Hliněné omítky se používají proto, aby sláma pod nimi mohla dýchat. Vytvářejí spolu se slámou v domě zdravé klima, netvoří se plísně a dokáží akumulovat teplo.

Výhody:

• Úspora materiálu-není potřeba dřevěná konstrukce, zatížení přenáší samotná sláma.

Nevýhody:

• U nosné slámy je nutné počítat se sesednutím až o 15cm výšky. Je zde nutná dobrá kvalita slaměných balíků, kvůli stejným vlastnostem při sesedání stavby.
• Omezené možnosti uchycení elektroinstalace a zařizovacích předmětů.

 

• Dřevěná konstrukce se slaměnou výplní

Nejprve se vystaví dřevěný skelet, který přenáší veškeré zatížení a sláma slouží pouze jako výplň stěn. Balíky se opět pokládají do vazby a presují se mezi dřevěné prvky skeletu. Základ opět tvoří dřevěný rám na základových pasech či patkách. Omítka je opět hliněná.

Výhody:

• Nedochází zde k sesednutí vlivem zatížení, neboť je přenášeno dřevěným skeletem.
• Odpadá problém s elektroinstalací a s instalací zařizovacích předmětů jelikož se upevňují na dřevěný skelet.

Nevýhody:

• Vyšší náklady na dřevěnou konstrukci.
• Větší pracnost.

• Dřevostavba se slaměnou tepelnou izolací

Posledním dnešním příkladem je kompletní dřevostavba, kde sláma hraje roli pouze tepelné izolace. Dům je postaven včetně stěn ze dřeva a následně se obloží slámou a z vnější strany se opatří hliněnou omítkou.

Výhody:

• Snadná výměna slaměných balíků v případě poškození-nejsou součástí konstrukce.

Nevýhody:

• Nižší odolnost vůči hlodavcům-často se dokáží dostat mezi dřevěnou zeď a balíky slaměné izolace.
• Vyšší náklady.

K těmto i mnoha dalším technikám výstavby domů ze slámy se ještě vrátím v samostatných článcích, neboť je to dosti rozsáhlé téma.

Mýty a fakta:

• Hlodavci
    Ve slaměných zdech se škůdci nebývá problém. Slaměné balíky jsou k sobě zkompresované tak, že se hlodavci mezi ně nedostanou. Sláma pro ně ani není nijak přitažlivá. Balíky jsou ke všemu uzavřeny hliněnými omítkami. Problémy mohou nastat snad jen u vodorovných konstrukcí, kdy je sláma využitá jako tepelná izolace (stropy, podlahy) nebo u stěn které jsou stavěny ze dřeva a balíky tvoří jen tepelnou izolaci. Zde se mohou hlodavci dostat mezi slámu a dřevo.

• Požární odolnost
    Balíky slámy jsou dostatečně slisované a mají tak pro hoření nedostatek kyslíku. Je to jako kdyby byly stěny postavené z knih. Ty, i když jsou z hořlavého materiálu, hoří velmi špatně.

• Vlhkost
    Vlhkost je pro balíky slámy nežádoucí, proto se konstrukce opatřuje hliněnými omítkami. Ty musí být paropropustné, aby srážející se vlhkost mohla odcházet ven z jejich struktury. Hlína ji skvěle z balíků odsává. Vzdušná vlhkost není problém, jelikož ji sláma dokáže rozvádět v mezibuněčných strukturách.

• Životnost
    Samozřejmě nelze očekávat, že ze slámy postavíme dům a padesát let na něj nebudeme muset sáhnout. Dům je živý a potřebuje tak naši péči. Sem tam opravit prasklou omítku či vyměnit poškozený balík v případě nějaké nehody.

Slaměné domy potřebují od svých majitelů specifický přístup, stejně jako ostatní alternativní metody výstavby. Dokáží se jim ale odvděčit příjemným, komfortním a zdravým prostředím, a to hlavně v místech kde nesvítí po celý rok slunce.

---

Stránky Jana Pospíšila-stavebníka ze slámy: Svépomocná stavení
Stránky Petra Skořepy-stavebníka ze slámy: Přírodní stavby
Stavba slaměného domu video: Slamený dom
Slaměné domy-ekovesnice: Slaměné domy
Tom Rijven o stavění ze slámy video: Lecture on Straw Bale House
Přednáška o stavbě pasivního rodinného domu video: Slaměný kruhový pasivní dům

Mějte se krásně lidičky

Jiřík