Svoboda a soběstačnost

Svoboda a soběstačnost

Konečně žiji ve svobodné demokratické zemi. Jakým směrem se budu ubírat a jakou cestu si zvolím záleží jen na mně, ale! Nakonec na to ALE narazím. Co když začnu žít tak, že se to našemu systému nebude zamlouvat? Tím myslím především to, že ze mne přestane míti užitek.

 Před lety,  na začátku nového tisíciletí, kdy jsem prožíval své dobrodružné punkové období jsem zaregistroval jednu anarchistickou nálepku, na které stálo: Otrocká práce nebo hlad, to není volba, ale vydírání 😀 . Samozřejmě je to trochu přitažené. Pokud by si toto řekl již pravěký člověk, odmítl shánět potravu, sedl si a čekal až mu začnou pečená kuřata létat do úst, asi by moc dlouho nežil. Avšak jistá pointa zde je. Pravěký člověk šel, něco nasbíral, něco ulovil a tím zaopatřil sebe a rodinu.  Dnešní člověk je zařazen do systému, kde již nejde jen o to, aby zaopatřil sebe, ale je od něj vynucováno, aby zaopatřoval a budoval i systém. Odpojení se od něj není již otázkou volby. Je to naopak nezákonná činnost a zde již narážíme na to, jak to s tou svobodou vlastně ve výsledku je?

Můžeme tedy v dnešní společnosti býti svobodnými? Odpověď je ano, ale jen do jisté míry a za nějakých okolností. Tuto míru závislosti si můžeme svobodně v nějaké míře určovat my sami. On totiž tento systém není úplně špatný, ba naopak. Pokud se ho naučíme používat, může nám býti k velkému prospěchu. Jen je nutné být obezřetný a  VĚDĚT.  Nestát se jeho vězněm, vazalem, někdy i otrokem v těžkých železech a věřte mi, že dostat se do těchto okovů je velmi snadné.

Pokud je to naše rozhodnutí, je to v pořádku, ale bohužel spousta jedinců se do nich dostane nevědomky. Příkladem mohou býti úvěry a finanční produkty. Lidé spadnou do dluhů a ani neví jak se to všechno stalo. Myslím, že již na základních školách by se mělo začít se základy finanční gramotnosti. Lidé jsou nabádáni k obrovskému konzumu, masírováni reklamou, která je na tenké hranici s etikou a klamáním lidí. Ve výsledku, a i bohatí a úspěšní to zmiňují, nové věci, peníze a majetek nás šťastnějšími neudělají.

Takže co dělat? Nejúčinnější způsob je začít u sebe. Nenechat se sebou mávat, nepodlehnout tlaku, který je denně na člověka jako jedince, ale i na celá lidská společenství, vyvíjen. Já hodlám otočit hru ve svůj prospěch. Budu hrát hru, kde nepřekročím hranice zákonů systému, ale taky se bez něj obejdu. Budu si do něj jen sahat pro věci a služby, o kterých si myslím, že jsou smysluplné a prospěšné. Takováto hra totiž může zamíchat kartami a výhoda spočine na straně člověka. Systém tu pak bude sloužit člověku a ne naopak. Potom se teprve může státi člověku užitečným. Systém není neměnný, tak proč ho trochu nevychovat?

Mějte se krásně lidičky.

Jiřík